Nevím přesně, zda to, čemu zde budu říkat „papírmaše“ je skutečně papírmaše. Každopádně, pro tvořeníčko tímhle způsobem budu používat tenhle název. Z papírmaše se dá vyrobit cokoli.
A teď podstata věci. Papírmaše se dá nanášet na různé předměty a po zaschnutí získáme pevný tvar z papírové hmoty, který přesně kopíruje věc, na kterou jsme ji nanesly. Tedy – když naneseme papírmaše z vnějšku na kelímek od jogurtu, po zaschnutí získáme papírový kelímek od jogurtu.
Hlavním materiálem, který budeme potřebovat, je toaletní papír, případně papírové kuchyňské utěrky. Nejlépe se tvaruje ten šedivý, nejlevnější, ale při barvení to není až tak ono. Takže používám radši bílý, vícevrstvý, který se dá obarvit lépe.
Nejdříve si papír rozložíme na jednotlivé vrstvy. Toaletní papír se dá použít i dvouvrstvý, ale kuchyňské utěrky jsou tužší a opravdu se musí rozložit. Poté papír natrháme na kousky. Je lépe trhat než stříhat. Velikost kousků záleží na tom, co budeme z papírmaše vyrábět. Pokud se chystáte na něco malého, jsou lepší malé kousky, pokud chcete tvořit větší objekty, můžete si dovolit i hrubší kusy papíru.
V kelímku – např. od jogurtu, sklenice od přesnídávky…si rozmícháme lepidlo s vodou. Klidně 1:1 nebo 1:2, lepit to bude určitě.
Dále potřebujeme štětec. A potravinovou folii.
Potravinovou folií obalíme předmět, na který budeme papírmaše nanášet. Folii použijeme pouze v jedné vrstvě a dbáme, aby dobře přilnula. Čím líp folie přilne, tím víc detailů bude výsledek našeho snažení mít. Poté vezmeme štětec, namočíme ho v rozmíchaném lepidle, kousek toaleťáku přiložíme na folii a naťupáme štětcem. Vezmeme další kousek toleťáku, přiložíme tak, aby jemně překrýval předchozí kousek a zaťupáme. Takto pokračujeme, dokud nemáme polepeny všechna místa, alespoň ve 2 až 3 vrstvách. Počet vrstev určuje „hrubost“ předmětu – čím méně vrstev, tím bude práce jemnější, ale také křehčí, takže pokud má výsledné dílko „něco vydržet“ dáme klidně vrstev víc. Materiál je po zaschnutí až překvapivě pružný, Vydrží, i když ho někdo rozšlápne (s rozumem – tedy přežije náhodné sešlápnutí. Ne že se po tom může jezdit buldozerem co to vydrží…).
Hotovou práci ještě jednou důkladně zaťupáme lepidlem, nikde nesmí být suché místo. Polepený zafoliovaný předmět necháme pořádně proschnout – nejlépe na topení, které překryjeme bublinkovou folii, nebo igelitem, ne novinama (přilepilo by se to!!!). Po zaschnutí sejmeme papírovou hmotu, nebojte se, půjde to ztuha, ale vydrží.
Dílko je možné obarvit i vodovkama, jen pozor, moc nepromáchat vodou.